Zřejmě nejtvrdší zápas podzimu máme za sebou. Bitvy se Straníkem každoročně spíše připomínají hokejový zápas, protože nejednou musel hráč ze zápasu odstoupit. Proto jsem velice rád, že mi s reportáží tohoto zápasu vypomůže expert Franta Kosič. "Od zápasu očekávám vysoké tempo a spoustu osobních soubojů."

Vzhledem k absenci našeho obvyklého kouče Filipa, dostal možnost staronový kouč Máca. Ten po poradě vyslal na hřiště tuto jedenáctku: Radúz - Zdena, Marťas, Péťa, Lumír - Zaply, Kuba S., Přemet, Jari - Pája, Kuba O. Instrukce byly jasné, vstřelit rychlou branku a samozřejmě dávat rychle míče od nohy, což se moc nelíbí mému kolegovi, který v průběhu zápasu vyhlíží doslova každý střet.

Úvod zápasu byl poměrně vydařený, dařilo se nám vcelku kombinovat, soupeř každou akci musel zastavovat faulem. A po jednom z oněch faulů jsme zahrávali standartní situaci, k ekzekuci se postavil jeden z našich záložníků a nacentroval míč přesně do ohně, kde se vyskytovali naši 3 hráči absolutně volní! Nejblíže k hlavičce měl Pája a nedal brankáři šanci. 0:1. Brzký gól, poprvé v této sezóně dala Ženklava branku do 10 minut, jak si poznamenal můj kolega. Mělo to být pro nás uklidnění být ve vedení takhle brzy, ale Straník svými fauly kouskoval hru a defakto nám nedali šanci déle držet míč. Po jednom z průniků po křídle se do šance řítil Kuba O. ale opět nevybíravý zákrok obránce možná už v penaltovém území, co na to můj kolega? "Zajímavá individuální akce, ovšem na penaltu bych to neviděl, i když zákrok byl určitě na kartu." Další takovéto šance měl Zaply, Jari i Pája ovšem podobného ukončení. Ostrý faul a standartní situace. Hosté v prvním poločase moc neohrozili naši branku, Radúz tedy v klidu dál mohl přemítat o svém oblíbeném tenisu. Poločas tedy skončil 0:1.

V kabině jsme pomalu začali sčítat zranění, jenže jsme věděli že není konec a že to Straník jen tak nevzdá. Mezitím můj kolega František Kosič si znovu prohlíží záznam z osobních soubojů z 1. poločasu. "Opravdu jsem se těšil na pohledný fotbal, ovšem to co se děje na hřišti často s fotbalem moc společného nemá. Pokud bych měl sečíst fauly, je to přibližně 18:2 pro Straník".

2. poločas jsme chtěli co nejdříve urvat a vsítit další branky. Jenže domácí neustupovali ze své agresivity a strach ze zranění byl znát. Proto naši začali kazit a lehce ztráceli míče. Pan Kosič, který má na kontě přes 100 červených karet je až zaražen jak ostře náš soupeř hraje. Po průniku uprostřed hřiště, jmenovitě Přemet, posílá míč za obranu, jenže mimo záběry kamer ho stoper domácích zákrokem z kriminálu poslal k zemi. To už i můj kolega nevydrží a křičí na sudího společně s fanoušky Oranjes: "Karta!". Sudí pouze odpíská přímý kop, naopak varuje hráče z Turecka dožadující se karty pro viníka. Trest ovšem přišel, opět standartní situace, vysoký balón si stáhl Marťas a tento sváteční střelec propálil brankáře Straníku. 0:2. Velká radost a úlevu ovšem rázem zmrazí rychlý gól, kdy po standartce se míč dokutálel do naší sítě. 1:2. Byly to nervy, každý na hřišti kazil, padla na nás velká deka z které nás vytahoval náš skvělý gólman Radúz. Bravurní zákroky jako z Premier League ničil soupeřovy střely a částečně nás i probouzel z letargie. Nakonec taktické střídání a dobře postavené tyče znamenají po konečném hvizdu vítězství, již 3. po sobě.

Ohlasy z kabiny: "Rychlý gól nám paradoxně ublížil, i přes agresivní hru soupeře jsme nedokázali udržet míč, nahrát si. 2. poločas byl z naší strany extrémní, ovšem podržel nás brankář a v konečném součtu jsou doma 3 body a to je to co se počítá." Na závěr bych podotkl, že nebyla udělena ani 1 (slovy jedna) karta.