Důležité 3 body zůstaly v Turecku v duelu s Hodslavicemi, které se na nás nebezpečně dotahovali v tabulce. Ale pěkně po pořádku, začněme sestavou. Bohužel se nám v tréninku zranil stoper Marťas, což byla citelná ztráta lídra zadních řad, proto musel trenér Filip přemýšlet nad alternativami.

A nakonec vybral těchto 11 vyvolených : Radúz - Michal, Kongo, Kuba S., Zdenek - Kuba O., Přemet, Peťa, Jari - Pája, Lumír. Pořádně nahecovaní z kabiny doslova vzlétlo 11 orlů jako jeden tým a již v rozcvičce působili velice kompaktně. Samozřejmě nemohl chybět sudí a míč ve středovém kruhu. Pozdravení s fanoušky, kontrola děravých sítí, zamávání s lajnovými a můžeme jít na věc.

1:0. Za takového stavu začal zápas. Dobře abych neochudil fotbalové fanoušky a čtenáře, hned z prvního rohu takřka v 1. minutě se k razantní hlavičce dostal medvědí stoper Kongo a zavěsil neomylně. Mohlo být ještě veseleji, kdyby býval Kuba O. pravák. Jenže po střele šajtlí levou rozvlnil síť a to pouze boční. Ale nadále jsme precizně jezdili a nepouštěli soupeře k ničemu. Pouze pár dalekonosných střel, které většinou skončili zablokované. Postupně se soupeř dostával blíže k bráně Turků, nicméně bez efektu. Pravidlo nedáš dostaneš se opět ukázalo v plné nahotě. Po ose Jari - Peťa - Přemet se míč dostal k Pájovi. Ten svýma špagetovýma nohama zakouzlil, obešel obránce a naservíroval Lumírovi míč do odkryté svatyně hostí i s dezertem. 2:0. To už se sudí nervózně poklepával na hodinky a jakmile slunce ukázalo 45 zapískal konec poločasu.

Taktické pokyny do druhé půle ala mračící se smajlík, ovšem nebyli jsme to my kdo se mračil. Naopak panovala pohoda, ovšem nezaspat začátek druhé půle, již tradiční Ženklavský zvyk. Druhá půle byla svým způsobem poklidná, do té doby než se soupeř rozkoukal. Zkoušeli mez pevnosti naší obrany, ovšem ta je řádově v giga pascalech. V jednom momentu však zatrnulo každému, včetně věčného pohodáře Radúze. Míč skotačil na území velkého vápna, první střelu zablokovali Kubové, druhou už chytl Radúz, následnou dorážku Zdena s Michalem a korunu tomu nasadila vzájemné zablokování Hodslavských snajprů od nich už šel míč do autu. Darovali jsme také soupeři řadu přímých kopů, ale jistota v brance a pozičně kvalitní defenziva celého mužstva bránila změně skóre. To na druhé straně šel po pasu za obranu do brejku Pája. Ten svým nájezdem nejprve vylákal gólmana hostí. Ten ho z radosti objal, Pája jak dobře víme je na pohlaví něžnější a proto raději míč kopl do branky a pádil zpět na svou půlku. 3:0. S koncem zápasu si ještě povodil obránce Kuba O. a nahrál benjamínkovi týmu Danovi, jenže ten nad stadionem "Pod Topoly" řádně rozsvítil. Míč možná ještě teď putuje po oběžné dráze Země. V další situaci na vlas stejnou si Kuba O. tentokrát vybral Víťu, ten polostřelou, polocentrem hledal opět Danka ale toho obrana Hodslavic pokryla. Konečný stav 3:0

Ohlasy z kabiny: "Konečně si můžeme po 4 zápasech zakřičet vítězný pokřik. Prvních 25 minut bylo absolutně bezchybných. Pak jsme si trošku oddechli, vzhledem k náročnému programu, který nás nyní čeká. Takticky jsme se snažili udržet náskok a 3 body jsou doma, to je to hlavní. Kluci byli zdravě naštvaní a výborně vybojovali řadu míčů, při kterém se nebáli poslat soupeře na ochutnávku Ženklavského pažitu." Na dotaz zdali bude tým v oranžovém pokračovat v těchto výkonech odpověděla kabina jednohlasně: "Veřovice jsou další na řadě a hodláme jim ukázat pravý Ženklavský fotbal!"