Fotbalová lahůdka pro všechny fanoušky fotbalu se odehrála na stadionu Pod Topoly v Ženklavě, kdy se v neděli střetli dva týmy, které rozděluje pouze lom Kotouč. Každý se na tento zápas těšil snad už od loňského podzimu, kdy začal Štramberk klesat a na jaře už bylo jasné že spadne do naší ligy. Nejvíce nahecovaný byl zřejmě stoper Kongo, jenž je na hostování právě od týmu z kopca a tak rázem zapomněl na veškeré zdravotní trable (proto se mu již brzy na profilu zmizí ikonka "Švýcarské vlajky") a dorazil.

Sestavu volal přímo z Anglie za dohledu Josého Mourinha trenér Filip, svému kolegovi Mácovi. Úvodní sestava : Radúz - Michal, Marťas, Kongo, Zdena - Zaply, Peťa, Přema, Jari - Svoby, Lumír.

První poločas začli hosté mírným tlakem, naši však defenzivně stíhali naprosto dokonale a ničili jakýkoliv zárodek šance. Už v 5. minutě musel střídat jakýsi štramberský napomádovaný ogar, neboť mu zřejmě naši stopeři zničili účes. Postupně jsme se zlepšovali v kombinaci a nutili jsme soupeře více bránit než útočit. Po krásně provedené akci se velmi blízko brance ocitnul Lumír, jenže šanci zahodil. Chvíli na to mohl zahrozit Svoby, ale opět minul branku. Všechno mohl napravit kapitán Jari, po nepovedeném výkopu se rychle dostal k míči, jenže ani on nedokázal proměnit svou šanci. Každý náznak velice silně prožívala nejen lavička ale i skvělí fanoušci, kteří jednoznačně ukazovali kdo hraje doma. Bohužel jsme nedokázali využít ani jednu situaci a tak se šlo do kabiny za stavu 0:0.

V přestávce radil Filip s Josém nedělat zatím změny, dokud byl zápas vyrovnaný. Druhý poločas pokračoval v nastaveném rytmu. Měli jsme řadu šancí jenže ne a ne se prosadit. A tak si vzal slovo Štramberk. Kombinací po levé straně se dostali do vápna a i přes protesty ohledně ofsajdové situace, propálili golmana Radúze. 0:1. V tu chvíli už se schylovalo ke střídání, jenže co chvíli se situace měnila, stejně jako čísla na ukazovací tabuli. Než se stihlo cokoliv rozhodnout odpískal se mezitím přímý kop. K exekuci se postavil vrchní nahrávač Peťa, neomylně poslal míč na absolutně nehlídaného bráchu Martina, brankář stihl ještě jeho pokus vytěsnit avšak pouze do tyče. Od ní míč poskakuje na čáře a definitivně jej dorazil Svoby. 1:1. Euforie a davové šílenství způsobil jeho gól, fanoušci se zkrátka nemohli nabažit že jejich tým dorovnal skóre a sahá po výhře. Ale onen pověstný krůček chyběl, na druhé straně čaroval brankář Radúz. Sice jej podruhé překonali Štramberští, nicméně tentokrát už ofsajd odmávaný, odpískaný. Pak fantastickou robinzonádou kryl hrdina okamžiku další průnik, a psychicky deptal soupeře výbornými zákroky společně s brankovou konstrukcí. A když rozhodčí odpískal konec zápasu, mohutný aplaus vyprovodil hráče ze hřiště. Opravdu si fanoušci zaslouží velkou pochvalu, jejich povzbuzování nás hnalo za každým míčem, do každého souboje, zkrátka 12. hráč byl znát.

Ohlasy z kabiny: "Takhle nádherný zápas se tu dlouho nehrál.""Vynikajicí nasazení od každého hráče v oranžovém, kdokoliv hrál, faral jak hornik na šichtě." "Kdybychom hráli každý zápas v tomto nasazení, byli bychom daleko jinde. Scházelo nám štěstíčko, byli tam šance, ale v tom je fotbal krásný. Mohli jsme klidně prohrát v posledních 15 minutách, ale taky jsme je mohli roznést na kopytech do 75 minuty, kdy jsme měli více ze hry." ŽENKLAVA : Štramberk 1:1