Poslední zápas sezóny je za námi a nikterak se nevyhlo Ženklavě ani tentokrát pravidlo, že zápasy Oranjes nejsou v žádném případě nuda. Do Turecka dorazili fotbalisté Vepřovic, pardon Veřovic. Vzpomněl jsem na včerejší zabíjačku u Tondy. Ale k zápasu, už předem bylo jasné že nebude pro zranění k dispozici Ondra - ale u něj je spíš překvapení když hraje, Přema a Zdena nedoléčili své bolístka po zápasu s Rybí a tak bylo na trenérovi Filipovi aby složil nějakou sestavu. A tady se opravdu nepletu, sestavu píši jak je napsaná v zápise.

0,5 kila krkovice, 4 cibule, horčice..ale sakra jiný zápis.
Sestava: Lukáš - Honza, Kongo, Martin, Kuba - Lumír, Víťa, Peťa, Jari - Radúz, Dan.

V sestavě tedy nefiguroval Pája, kterému přijel hovnocuc nebo co a tak musel na hrot mazák Radúz. Rosťovi zase chybí Baník, proto jezdí teď do lesa, sbírat houby, takže do obrany šel Kuba. A protože Lumíra je škoda v defenzivě, šel tam nějaký Honza, snad o poločase otevře stánek s buchtama. A v bráně figuroval Lukáš, to je talent z akademie Oranjes. Pokud se ptáte na bližší info k těmto novým hráčům tak z Ženklavy znám akorát Jariho. Zápas začal v solidním tempu, no spíše si každý hlídal svoji pozici a čekal co ostatní vymyslí. Podle zběsilých malůvek na tabuli v šatně Ženklavy jsem asi pochopil že se budou snažit dát co nejvíce branek, pokud možno více než soupeř. Ženklavjani to tahali středem a sem tam po lajně, ale bohužel branku netrefili. Nejblíže tomu byl Peťa - nejprve z přímého kopu minul jen o decimetry a v další šanci přestřelil z voleje i tréninkové hřiště. Hosté naopak skórovali z jediné vážnější šance, ale na tu střelu by nedosáhl snad ani Neuer. No nic poločas 0:1.

Druhý poločas jsme začali vážněji hrozit a hned to přineslo ovoce, prudký střílený centr z pravé strany usměrnil do sítě obránce Veřovic 1:1. Poté se do oblíbeného brejku dostal, vystřídaný Pája, ale věříme že i Radúz by takovouto šanci proměnil. 2:1. Veřovice to ale nevzdávali a tlak se stupňoval nicméně nově složená obrana působila více než solidně. Bohužel časem se našla mezera a toho hned Veřovice využily na srovnání 2:2. To už se ale na to nemohl dívat Dan. Mladý ogar si vzal míč na půlce a zdrhal na branku hostí, při tom stihl sundat obránce hostí, zamávat mamce a skórovat. 3:2. Další situace opět Dan vysunutý do brejku, šance byla téměř identická, ale v tomto případě mával taťkovi 4:2. Hosté se snažili ještě něco vymyslet, ale oranžoví si situaci pohlídali a když neplatil gól z ofsajdu bylo rozhodnuto, že se bude v kabině řvát pokřik - oblíbená disciplína našich hráčů.

Ohlasy: "Vyhráli jsme což nebylo pro nás až tak důležité, neměli jsme co ztratit, chtěli jsme fanouškům udělat radost a to se myslím povedlo."

Závěrem bychom touto cestou chtěli poděkovat fanouškům, celou sezónu byli na naší straně, i v dobrých i ve špatných momentech. Zároveň bychom je chtěli pozvat na akci Táborák, která se koná v sobotu 21.6.2014 od 15:00. Přijďte všeci.