O uplynulém víkendu sehráli fotbalisté Ženklavy zápas, který měl být do jisté míry formalitou. Poslední tým tabulky Vlčovice-Mniší B přivítal Turky na svém hřišti a při vystupování hráčů z klubového autobusu vidíme navrátilce Přemu. Ten byl klubem uvolněn na testy do anglické Aston Villy, jenže jednání nakonec ztroskotala na směšně nízké ceně, kterou angličané nabízeli.

Sestava : Radúz - Michal, Martin, Kongo, Zdena - Dan D., Víťa, Přema, Jari - Pája, Lumír.

Jak lze tedy vyčíst naše sestava se skládala ze zkušenějších hráčů, kteří měli diktovat tempo. Jenže ani zkušenosti nepomáhali, kouč Filip na lavičce nevěřícně kroutil hlavou už po pár minutách. Naši tradiční čtenáři již jistě vědí že mluvím o zahozených šancích. Nejprve se uvolnil na rohu velkého vápna Jari, ale technickou střelou minul branku. V 15. minutě šel míč přesně na hlavu opět-útočníka Lumíra, ale ten volil raději zakončení nohou a nebyl úspěšný. Hosté nám často odevzdávali míč a my jsme si v zadních řadách mohli kombinovat. Bohužel jsme na to doplatili, minelou namazal Michal útočníkovi domácích a ten se nemýli. 1:0

Už neproměněné šance znamenaly, že nepůjde o jednoduchý zápas a krize týmu pokračovala, když pro změnu z levé strany přes Zdenu skóroval další gól domácích jakýsi Franta z Vlčovic. 2:0. Takovéto situace jsou přesně náš velký problém. Potřebovali bychom asi time-out nebo nějaké přerušení, jinak se psychicky skládáme jako domeček z karet a děláme chyby.

To vše mohl o ve 37. minutě změnit Pája, jenže svůj brejk zakončil příliš zbrkle. Za chvíli se ale opět stejný hráč dostal k míči, počkal si až si Jari zařve "Pájo nahrej", nabral míč dloubáčkem jako lopatou písek a Jari umíchal beton. Vlastně skóroval. 2:1

Podařilo se nám tedy do poločasu zužitkovat aspoň jednu šanci z 20 a gól do šaten borce nabudil.

V šatně proslov krátký, ale zato úderný. Kluci totiž vběhli do druhého poločasu a nedávali absolutně žádný prostor domácím. Misky vah se tedy převažovaly a skvěle to zužitkoval Lumír. Musím podotknout, že Lumír hrál jako pokropený živou vodou na svém obvyklém místě a bojoval jako Turek! 2:2

Nervozita začala stoupat a v další šanci se řítil Přema, ale svou střelou trefil jen tyč. Soupeř se zmáhal jen na odkopy na polovinu a my jsme byli herně jasně lepší. Rozhodující moment přišel v 85. minutě. Do samostatného brejku se dostal Pája, ale jeho šanci nejprve zlikvidoval brankář, na jeho dorážku však už byl krátký a míč vytahoval již za brankovou čárou navíc při této snaze trefil ruku svého obránce. Jenže sudí Mikolanda byl zřejmě myšlenkama na malém řetízkovém a neodpískal ani branku ani penaltu. Připomínám, že míč byl evidentně za brankovou čárou a když už nic, tak naprosto jednoznačná ruka měla být odpískána. Bohužel hrálo se dál a když v nastaveném čase trefil hlavou Pája jen břevno, odpískal sudí píšťalkou z poutě konec zápasu.

Ohlasy z kabiny: "Sudí je....., ......,........,.........,...... ( dále nepublikovatelné výrazy) "Bohužel neuznali nám jednoznačný gól, gól který jsme moc chtěli a ve druhém poločase jsme pro to udělali maximum. Je to pro nás definitivní konec všem nadějím, co se dá dělat. Momentálně v nás probíhá velká frustrace a zklamání. Musíme ale odehrát zbývající kola s maximálním nasazením a dohrát sezónu se ctí. Jako každý zápas si říkáme kolik jsme toho nedali, jak jsme si sami prohráli zápas vlastníma chybama. Je to pro nás začarovaný kruh, ze kterého nedokážeme prozatím vystoupit. Snad se to pro příští zápas zlepší." Vlčovice Mníší B : Ženklava 2:2